|
|
Dědická smlouva a darování pro případ smrti jako projevy autonomie vůle zůstavitele (dárce)
Urbanová, Tereza ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Dědická smlouva a darování pro případ smrti jako projevy autonomie vůle zůstavitele (dárce) Abstrakt Tato rigorózní práce se věnuje dvěma institutům, a to dědické smlouvě a darování pro případ smrti, z pohledu autonomie vůle zůstavitele, popřípadě dárce. Autonomie vůle zůstavitele je jednou ze stěžejních zásad českého soukromého práva. Cílem práce je zjistit, jak tato konkrétní dvoustranná právní jednání, která se svými účinky váží na smrt zůstavitele (dárce), respektují, popřípadě jak omezují jeho autonomii vůle. Práce se zejména zaměřuje na možnosti projevit svou vůli ve výběru druhé smluvní strany, limity ohledně majetku, o kterém lze smlouvu uzavřít a omezení autonomie vůle po uzavření těchto smluv. Záměrem práce je zjistit, zda současná právní úprava zakotvující dědickou smlouvu a darování pro případ smrti poskytuje zůstaviteli (dárci) dostatečnou právní jistotu, zejména s ohledem na to, že právní účinky těchto právních jednání jsou vázány na smrt zůstavitele (dárce). Práce nejdříve seznamuje čtenáře se zásadou autonomie vůle, poté se v samostatných kapitolách věnuje jednotlivým institutům, nejdříve dědické smlouvě a poté darování pro případ smrti. Jelikož se jedná o tzv. staronové instituty převzaté z všeobecného občanského zákoníku z roku 1811, je stručně nastíněn jejich historický vývoj počínaje...
|
|
|
Darování pro případ smrti
Drachovský, Ondřej ; Frinta, Ondřej (oponent)
Darování pro případ smrti Abstrakt Dědické právo, do jehož širšího pojetí spadá též institut, jemuž je zasvěcena tato práce, bývá nazýváno srdcem občanského práva. Toto pododvětví v sobě totiž propojuje jak aspekty majetkové (smluvní), tak osobní (rodinné). Rekodifikace přinesla významnou změnu právní úpravy dědického práva spočívající též v renesanci řady staronových právních zařízení, včetně darování pro případ smrti. Cílem této práce je podat komplexní kritický výklad právní úpravy darování pro případ smrti, přičemž důraz je kladen především na problematické aspekty a bílá místa této úpravy. Právní úprava je hodnocena z hlediska praktické využitelnosti, autor se dále výkladem pokouší překlenout úskalí, jež skýtá lex lata. Aby práce nevyzněla pouze jako prázdná kritika, nabízí v rámci resumé též návrh legislativního řešení de lege ferenda. Práce je systematicky rozčleněna na šest částí, jež se pro větší přehlednost dále dělí na dílčí kapitoly a podkapitoly. Prvá část líčí historickou genezi a vývoj darování pro případ smrti. Terminologickou základnu poskytuje část druhá, jež odpovídá na otázku, kdy je darování pro případ smrti posuzováno jako odkaz a kdy jako obligace. V části třetí následuje rozbor vybraných náležitostí donationis mortis causa, klíčové je zamyšlení nad eventualitou darování veškerého...
|
|
|
Dědická smlouva a darování pro případ smrti
Salač, Josef ; Zvára, Michael (oponent)
Dědická smlouva a darování pro případ smrti Abstrakt Tato práce představuje, definuje a zkoumá instituty závazkově-dědického práva, a to dědickou smlouvu a darování pro případ smrti v českém právu. Autor se zabývá nejpalčivějšími problémy, které jsou s těmito právními instituty spojeny. Práce je systematicky členěna do deseti hlavních kapitol, které jsou dále členěny na jednotlivé podkapitoly. První kapitola má za cíl stručný úvod do dědického práva. Druhá až pátá kapitola jsou orientovány na historickou genezi dědické smlouvy, a především na její současnou tuzemskou právní úpravu. Pozornost je věnována i zvláštní právní úpravě dědické smlouvy mezi manžely či registrovanými partnery. Šestá kapitola představuje, definuje a zařazuje do historického kontextu institut darování pro případ smrti. To je podrobeno zkoumání jak v právu římském, tak především v právu českém. V tuzemském právu je darování pro případ smrti zkoumáno v obou jeho modalitách, které současné české právo zná. Kapitola sedmá se zabývá římskoprávním institutem falcidiánské kvarty, u kterého lze spatřovat četné souvislosti s dědickou smlouvou, darováním pro případ smrti a odkazy. Kapitola osmá se soustředí na problematiku dědické smlouvy a darování pro případ smrti s mezinárodním prvkem. Pozornost je v této kapitole zaměřena na určení...
|
|
|
Dědická smlouva a darování pro případ smrti
Salač, Josef ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Dědická smlouva a darování pro případ smrti Abstrakt Tato práce představuje, definuje a zkoumá instituty závazkově-dědického práva, a to dědickou smlouvu a darování pro případ smrti v českém právu. Autor se zabývá nejpalčivějšími problémy, které jsou s těmito právními instituty spojeny. Práce je systematicky členěna do deseti hlavních kapitol, které jsou dále členěny na jednotlivé podkapitoly. První kapitola má za cíl stručný úvod do dědického práva. Druhá až pátá kapitola jsou orientovány na historickou genezi dědické smlouvy, a především na její současnou tuzemskou právní úpravu. Pozornost je věnována i zvláštní právní úpravě dědické smlouvy mezi manžely či registrovanými partnery. Šestá kapitola představuje, definuje a zařazuje do historického kontextu institut darování pro případ smrti. To je podrobeno zkoumání jak v právu římském, tak především v právu českém. V tuzemském právu je darování pro případ smrti zkoumáno v obou jeho modalitách, které současné české právo zná. Kapitola sedmá se zabývá římskoprávním institutem falcidiánské kvarty, u kterého lze spatřovat četné souvislosti s dědickou smlouvou, darováním pro případ smrti a odkazy. Kapitola osmá se soustředí na problematiku dědické smlouvy a darování pro případ smrti s mezinárodním prvkem. Pozornost je v této kapitole zaměřena na určení...
|
|
|
Darování pro případ smrti
Drachovský, Ondřej ; Frinta, Ondřej (oponent)
Darování pro případ smrti Abstrakt Dědické právo, do jehož širšího pojetí spadá též institut, jemuž je zasvěcena tato práce, bývá nazýváno srdcem občanského práva. Toto pododvětví v sobě totiž propojuje jak aspekty majetkové (smluvní), tak osobní (rodinné). Rekodifikace přinesla významnou změnu právní úpravy dědického práva spočívající též v renesanci řady staronových právních zařízení, včetně darování pro případ smrti. Cílem této práce je podat komplexní kritický výklad právní úpravy darování pro případ smrti, přičemž důraz je kladen především na problematické aspekty a bílá místa této úpravy. Právní úprava je hodnocena z hlediska praktické využitelnosti, autor se dále výkladem pokouší překlenout úskalí, jež skýtá lex lata. Aby práce nevyzněla pouze jako prázdná kritika, nabízí v rámci resumé též návrh legislativního řešení de lege ferenda. Práce je systematicky rozčleněna na šest částí, jež se pro větší přehlednost dále dělí na dílčí kapitoly a podkapitoly. Prvá část líčí historickou genezi a vývoj darování pro případ smrti. Terminologickou základnu poskytuje část druhá, jež odpovídá na otázku, kdy je darování pro případ smrti posuzováno jako odkaz a kdy jako obligace. V části třetí následuje rozbor vybraných náležitostí donationis mortis causa, klíčové je zamyšlení nad eventualitou darování veškerého...
|
|
|
Darování pro případ smrti
Drachovský, Ondřej ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Darování pro případ smrti Abstrakt Dědické právo, do jehož širšího pojetí spadá též institut, jemuž je zasvěcena tato práce, bývá nazýváno srdcem občanského práva. Toto pododvětví v sobě totiž propojuje jak aspekty majetkové (smluvní), tak osobní (rodinné). Rekodifikace přinesla významnou změnu právní úpravy dědického práva spočívající též v renesanci řady staronových právních zařízení, včetně darování pro případ smrti. Cílem této práce je podat komplexní kritický výklad právní úpravy darování pro případ smrti, přičemž důraz je kladen především na problematické aspekty a bílá místa této úpravy. Právní úprava je hodnocena z hlediska praktické využitelnosti, autor se dále výkladem pokouší překlenout úskalí, jež skýtá lex lata. Aby práce nevyzněla pouze jako prázdná kritika, nabízí v rámci resumé též návrh legislativního řešení de lege ferenda. Práce je systematicky rozčleněna na šest částí, jež se pro větší přehlednost dále dělí na dílčí kapitoly a podkapitoly. Prvá část líčí historickou genezi a vývoj darování pro případ smrti. Terminologickou základnu poskytuje část druhá, jež odpovídá na otázku, kdy je darování pro případ smrti posuzováno jako odkaz a kdy jako obligace. V části třetí následuje rozbor vybraných náležitostí donationis mortis causa, klíčové je zamyšlení nad eventualitou darování veškerého...
|
host ::
RSS.